Nostalgie, vzdávání se věcí

21. června 2015 v 17:51 | Smar :3 |  Témata
Už jako malá tak i teď mám sklony k brodelářství (jak u nás všichni říkají). Nedokážu se vzdávat věcí a mám na ně nostalgické vzpomínky. Poslední dobou už je to lepší, ale přece jen. Nemůžu to všechno vyhodit! Od začmáraného deníčku když mi byl rok po sestřinu povídku o vílách. Moje! A to nemám ráda nepořádek. Proto u mě mezi sebou bojují vzpomínky s pořádkem. Minulou neděli jsme dělali jeden z největších úklidů a teď by jste se divili jak je tu (celkem) čisto. Aspoň něčemu to prospívá.
Když už jsme u těch věcí, dostáváme se asi k hlavní pointě mého zatraceného života - opět a zase je to uklízení. Zrovna dneska u nás byla sestřenice (3 roky) a tak kramařila... Vsadím se, že kdyby o tom můj táta nevěděl a přišel sem, ještě by mi nadával. Mamka mě učí, ať si teda nedělám bordel, a při tom jsou teď vytahané celé skříně. Tak jako díky, že to aspoň uklidíš.
Vraťme se k tématu nostalgie. Vždycky mě zabolí u srdce, když si vzpomenu na něco strašně hezkého, co už se nikdy nezopakuje, ale taky naopak u situací, které jsem mohla změnit k lepšímu. Např. nebýt líná (zachránila bych svoji oblíbenou deku), nebýt navztekaná (zpříjemnila bych si výlet na Pálavě) a podobně.
Já vím, krátké téma, ale co nadělám, dalo mi to zabrat celé odpoledne :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama