Zodpovědnost za zvíře, opatrnost s dětmi

22. června 2015 v 16:29 | Smar :3 |  Andulka jménem Robbie
Co vím, tak spoustu zvířat (včetně Robbieho) má traumata ze špatného zacházení. Původci těchto nedorozumění jsou z 99% děti (nic ve zlém). Podle mě by prostě 3 leté hyperaktivní a zbrklé dítě, které doma žádné zvíře by nemělo vůbec někoho takového chytat. Co jsem zkoušela, tak dobře, možná ty větší zvířata jako pes a kočka to přežijí, pokud nebudou tahána za uši a ocas (viz. pejsek a kočička) a muckány do nekonečna, některé děti nemají v rukou žádný cit. Nejraději by něčím hodily a nebo do toho prostě velkou silou bouchaly. Tyhle děti nepatří k citlivým malým tvorečkům (nebo i větším) jako jsou andulky, papoušci, různí broučci a už vůbec ne hadi, ale rybičky je nezajímají, ty si přece nmohou ohmatat.
Vím, že děti za to zkrátka nemůžou, ale když už, rodiče, prosím, hlídejte si je, nebo je naučte s nimi zacházet. Já nemám srdce, abych odmítla, ale potom chudáček Robbie je domlácený o klec. Proto jsem nad takovou malou holčičkou vyzrála několika věcmi.
1) Říkat, že zvíře skoro spí, a ven se mu nechce.
2) Dát zvíře mimo dosah, a vymluvit se, že se bojí (no, to je docela i pravda).
3) Pokud zvíře nekouše, nechat ho si hrát s dítětem pouze přes klec (pokud je to třeba papoušek nebo hlodavec).
No, každopádně tohle jsem měla na srdci, ale existují i hodné děti, jako moje sestřenice, které jsou ze zvířat spíš v šoku a sotva na něj sáhnout. Takové děti jsou hrozně milé :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama