Listopad 2016

Such a badass feeling

28. listopadu 2016 v 21:55 | Smar :3 |  Deníčkování
Ehm, ehm...
Další měsíc fuč, já furt nevím co chcu na Vánoce tož tak neják si poradím.
Listopad byl celkem klidnej měsíc. Co dodat.
Nicméně byli jsme opět v nějakém nejmenovaném městě na oděvní škole, no nevím, co bych tam dělala já, po dvou měsících by mě vyhodili. Na čtyrech stanoviští jsme prostě vyráběli všelicos. Na prvním tašky, a že prý máme zkusit šít, kreslit a podobně. Nicméně.
Lidi. Já neumím ani žehlit. Natož něco přišít. *cough cough* Tím bych se asi neměla chlubit na internetu. U těch tašek taky ještě bylo něco dobrý.
Nějaká ženská, tipuju, že tam asi učí: "Snažte se být kreativní!" s takovým tím strašně optimistickým tónem.
Já šeptem: "Nejsem zvyklá být kreativní."
A naše učitelka: "Áh, to víte, naše matematička!"
Pfffft, takový výbuch smíchu jsem byla ráda, že jsem v sobě zadržela. No ale na jednu stranu mi to velmi lichotí.
Potom jsme šli dělat placky, že prý tam mají jakýsi drahý přístroj. No přes počítače jsme si to navrhovali (Mimochodem všimla jsem si, že všude, kam strčím nos, Corel. Corel, Corel, Corel. Ale asi bych měla mlčet. Taky všecko dělám ve Wordu, hehe.) Hádejte, co mám na placce? 99% odpovědělo andulka a odpovědělo správně. Ale je jenom random. Kdybych měla nějakou kvalitní Robbieho fotku, tak bych asi brečela štěstím.
Pak ještě veelký rage u ručního vyrábění náramku a pak už jen odreagovávací třískání solí do koupele, kterou fetuju doteď. Ummm, zelený čaj s pomerančeeeem.

Související obrázek

Asi o týden pozdějc jsme zas lezli na jakýsi "Evropský polytechnický institut", kde jsme si vyrobili vizitky a pak... Se poděláte, lol. "Vyrobíte si své vlastní internetové stránky!" Přičemž otevře portál e-stránek, ve kterém jsem dělala, když mi bylo tak 9. JAK PÁN!

IT support London experts - Speedster IT

Sakrafix. Asi bych se měla učit chemii. A-ale psaní článku za doprovodu úžasného soundtracku z Heroes of Might and Magic se na to můžu co? V-Y-S-R-A-T.
Před pěti minutama mě chytl malý infarkt. Asi jsem divná, ale miluju svůj ntb tak, že kdyby kleknul, tak se rozbrečím. Mám na něj všecko za posledních pět roků, a dokonce i překopírované věci z minulého počítače, takže v něm mám cca celý svůj život. Dobrý, ne? *hugs ntb*
Bohužel je tu i jedna značně negativní, ne-li smutná zpráva. Robbie marodí. OMG. Každý den pěkně papinká vitamínky, bez dohledu mu nenechávám otevřenou klec. Chuďato jednou v noci, ani jsem sebou netrhla, prostě nic, no on se asi ve čtyři ráno splašil a udělal si něco s křídlem, tím pádem si půlku vytrhal a pak sebou švihl tak čtyřikrát švihl o zem, než si uvědomil, že nemůže létat. Snad mu to do těch dvou týdnů doroste. Pod levým křídlem má jak kdyby od toho vytrhlého pírka krvavý "brk", nebo jak to mám nazvat. Chudinka moje zlatá.
Ale ať nepíšu jen o smutných věcech, jdeme se ještě dvakrát pořádně nasrat.
Teď v úterý máme zas jet na adapťák. S malýma harantama. Já tu třídu mooc dobře znám, chodí do ní i moje celkem cajk sousedka, která umí i povykládat a je to děsivé. Potkávám odtama dva kluky, kterým, kdybych mohla, dám přes držku. (No twl já se jen tak dívám na tu větu a už určuju věty hlavní a vedlejší. Trošku mi jebká.)
Sice ne s klukama, ale budem i s malýma na pokoji. NA POKOJI. Twl tam budou chodit pořád žalovat že buď já nevim co, pouštíme sprostý videa, používáme vulgární výrazy, ječíme a co ještě. Ojéé.
No a teď příjde ta část, kvůli které jste pravděpodobně naklikli článek, a nebo ho prostě viděli první na hlavní stránce (což je možná i pravděpodobnější).
Lezu si jako každé, dlouhé a namáhavé pondělí do hudebky, se svojí zbrusu novou plátěnou taškou na noty, která je neodolatelně lehká a máchám si s ní ve větru, jako bych chtěla, aby mne vynesla až do oblak.
Pomalu se blížím k budově, před níž stojí malý kluk, tipuju, že mu može byt tak deset. Zbystří mě a zaleze blíž ke vchodu. Až se přiblížím natolik, abych viděla, co tam dělá, spatřím, jak se ten smrad opírá o dveře. Jdu ještě blíž, až už jsem tak metr od něho a on se opírá dál.
Nebudu s ním ztrácet čas. Moji reakci asi nečekal. Prostě jsem zatahla za tu posranou kliku tak silně, že prostě vyletěl skoro za rožek. A za mnou jenom hlasité: "Do prdeleee!"
Proč jsem si ještě nekoupila ty sluneční brýle?
Teď by se to dosti hodilo.

Související obrázek

PS: KONEČNĚ PO PŮL ROCE JSEM NAŠLA A STÁHLA NOTY NA HEROES! OMFG YUSS!
PPS: Spolužák na fb dneska zabil.
Příspěvek Víte, že:
"Víte, že Squonk je mýtické stvoření, které je tak ošklivé, že se po většinu života jen skrývá a pláče?"
Spolužák: "Nemáš být schovaná?"

Have a nice badass day