Únor 2017

TOP 3 ANIME 2017 EDITION

8. února 2017 v 19:17 | Smar :3 |  Článkové tagy
1) Shingeki no Kyojin/ Attack on Titan

- opening úžasný (10/10) :3 (ovšem když ho změnili, málem mi to zlomilo srdce)
- main plot 10/10
- postavy 10/10 (Eren ♥ hue hue)
- návykovost 10/10
- dojem 10/10
- dat feels 10/10
- O čem to celé je v jedné větě: Celé lidstvo se už století schovává ze třemi obřími zdmi, přičemž se je snaží sežrat obři, ale nikdo neví proč.


2) Fullmetal Alchemist: Brotherhood

- openingy 9/10 (většina velmi chytlavá, první byl nejlepší)
- main plot 10/10
- postavy 9,5/10 (našly se dvě, které nemám ráda, jinak zbytek super)
- návykovost 10/10
- dojem 10/10
- dat feels 10/10 (;_;)
- O čem to celé je v jedné větě: Ed a Al se snaží pomocí alchymie oživit svoji matku, nevyšlo jim to a přišli o kusy svých těl - snaží se zachránit svět před homunkuly a přitom získat svá těla zpět.

Výsledek obrázku pro fmab

3) Bleach

- openingy 9/10 (velmi kvalitní)
- main plot 7/10
- postavy 10/10
- návykovost 9,5/10 (pokud chcete čumět na 360 epizod v jeden den, tak to máte blbý)
- dojem 9/10
- dat feels 8/10
- O čem to celé je v jedné větě: Nekonečné bitvy bohů smrti (shinigami) s ostatními, či dutými hollow.

Výsledek obrázku pro bleach

Lyžák, karty, seriály a všecko možné

8. února 2017 v 18:24 | Smar :3 |  Deníčkování
Zdarec, psí sra- Eh. Po Vánocích! Takhle dlouhou přestávku jsem ještě neměla. Už asi měsíc se mě snaží Gabča dokopat do dalšího článku, ale já, shnilá jak přelitá kytka jsem se k tomu dostala v únoru. To jsou... WAIT A MINUTE.
28. listopad zaokrouhlíme na prosinec. Prosinec, leden, únor... Cca 2 měsíce. #totallysmart
Začněme tedy Vánocemi. Neříkám, že byly vyloženě špatné, ale všichni byli tak otrávení, než mi nezbylo nic, než SE UTÁPĚT VE VLASTNÍ DEPRESI... (Such a drama.)
Skončilo volno a všichni jsme zas ve škole. Učitelky nechutné a nastává nejkritičtější období EVER. Pololetí. To je takový ten týden, kdy každou hodinu píšete test a občas za jeden den i tři čtvrtletky. Ten týden mi začalo s prominutím jebat. Potom se jelo na hory, a když jsem se vrátila, měla jsem toho TAK PLNÉ ZUBY, že se mi doteď nic nechce.
Přečetli jste slovo hory. Yaay. Za tu fakt boží cenu, když k tomu počítáte i pětidenní permanentku na vleky, no kdo by si nechtěl zalyžovat? Já samozřejmě nejsem až takový mistr, a tak mě šoupli do béčka, kde mi to až na nechutného učitela docela vyhovovalo. A řekla bych, že pokud se mnou chcete lyžovat, tak si to MOŽNÁ i docela užijete, páč už nejezdím jak připosraný slimejš. (Doufám teda. Po tom držkopádu na skokánku, heh. Ale ony jsou boží ;_; )
Let me do diz with more details.

NEDĚLA, 22. Idiotský leden prokletého roku.
Vstávání mi nedělalo problém. Ovšem kdo mě zná dobře, ví, že nesnáším, když mám někam přijít pozdě. Nejradějc dokonce chodím o 5-10 minut dřív, než ostatní. A rodiče to nechápou. No a pak to dopadá tak, že vždycky nekam dojedem pozdě. Nepoučitelnost, fakt. Při tříminutové cestě autem ke škole důkladně v duchu přepočítávám své potravinové zásoby. Protože ještě NIKDY jsem nezažila tak hnusné jídlo, jako TAM. (Ano, jsme na stejném místě jako minulý rok + chata je renovovaná, ale nechci tady dělat špatnou reklamu. Za tu cenu se to vyplatilo.) Proto jsem si s sebou natahala zásoby křupek a mléka, všemožných sušenek, ale moje čínské polévky jsem nechala doma. WHYYYY.
Cesta autobusem s kamarádama přijatelná. Jsme tam vyložíme věci a tak dál, no znáte to.
Osudná chvíle příchodu na pokoj. Minulý rok byl pokoj pro nás šest ještě menší jak pokoj pro čtyry. Vlezem do "nově zrenovovaného" čtyřpokojáča a hle!
"Co to sakra je?!"
Bylo to tak ještě dvakrát menší jak ten pokoj minulý rok.
Rlly nigga.
Vylezla jsem si na svoji oblíbenou, vrchní postel. DRB DO HLAVY!
Je večer. Okno otevřené dokořán. A protože spím nahoře v té blbé bublině nejteplejšího vzduchu v pokoji, tak se dusím. A kamošce dole je zima. To mám jako ležet svisle na žebříku a když mi bude zima na nohy, tak viset naopak?!
Byl by ze mě mraženej nanukáč.

PONDĚLÍ, 23. Idiotský leden prokletého roku.
Po samozřejmém rozřazení, zběsilého ježdění a pár držkopádech jsme se po obědě šli osprchovat.Před holčičí koupelnou je chodba, kde si postupně sedáme do fronty. Hle přichází Tadeáš. Gabča:
"Víš o tom, že vypadáš, jak můj sedmiletý bratr? Ne jako tak, ale ksichtem, prostě tutově."
"Fakt, je tam podoba." přitakám.
A od tý doby si začali říkat sestřičko a bratříčku. Jak nevinné. Do té doby, než:
Sedíme opět ve frontě, náš pokoj je vlastně hned za zdí, o kterou se opíráme. Načež naše citlivé uši zachytí jakousi hádku. Je to hlas těch dvou.
"Ale to nejde!" křičí Gabča.
"Ale jdeee!" křičí Tadeáš.
"Nejde!"
"Jde!"
Pak nějakých pár neidentifikovatelných skřeků. No řekněte, co byste si o tom mysleli vy? My jsme měli prdel do konce lyžáku.

Výsledek obrázku pro mountains skiing

Dobře, končím se dny. Protože odteď by měl každý tak tři řádky. Co bych shrnula? Lyžovat jsem se naučila poměrně slušně. Pak tu ale byly večerní zábavy. Ta banda idiotů ze sedmičky se nedala usměrnit. No a vyplynulo z toho co? Hádejte.
Zabavili jsme se tedy jinak. Nevím jak ostatní, ale naše stálá karetní grupa si při jakýchkoliv, byť pětiminutových přestávkách rezervovala společenskou místnost. Nejoblíbenější byly hry sedma, vole lehni a cigán, ve kterém jsme i často teamovali. (Mimochodem, Tadeášův spolužák Adam si mě taky rekrutoval jako starší sestru, takže z toho byly rodinné války.) Ale vážně. Úplně KAŽDÉ BLBÉ VOLNO jsme mastili karty. A neomrzelo nás to.
Jeden den jsme se dokonce s kemo pokoušely dívat na V zajetí démonů u kluků v pokoji, ale učitel seděl a popíjel kafe na chodbě asi do dvou do rána, tak jsme od toho upustily. Ovšem kluci nám posílali hlasovky s jejich incredible storkami.
Jedna velmi vypatlaná sedmačka prohlašovala takové... fakt s prominutím pí*oviny, až to nebylo možné. V tu chvíli jsem si dala takový facepalm, že jsem div nedostala frakturu lebky.
Jo, tak.

Související obrázek

A pak jsem dojela z lyžáku a vezlo se to jak lavina. Už jsem tak shnilá, že krom seriálů už fakt nic nemůžu... Od Vánoc jsem shlédla všecky série Mentalisty, pak jsem začala Hru o trůny, což je jeden z nejlepších seriálů eva. Je to v mých top 10. No a taky jsem začala opět hodně čumět na anime a teď jsem závislá na Aot. Help me. Plz. Viděla jsem celou tu sérii asi třikrát a i mangu jsem četla. Bože ať už je duben! (Druhá série muheheh.)
Pokud jste znuděni stejně jako já, jen všech osm sérií doktora House zabere 144 hodin. Fajn seriál.
Opravdu NEJLEPŠÍ ever je však Hra o trůny. Magnifique!
Nicméně. Právě dopisuju článek TOP 7 ANIME 2017 EDITION.